OSMIFINÁLE EVROPSKÉ LIGY, 2. ZÁPAS:

ZVVZ USK Praha – Wisla Can-Pack Krakov
(pátek 24. 2. v 18 hodin, SH Folimanka)

V prvním utkání se bohužel projevilo citelné oslabení našeho týmu pod košem. Nejenže nehrály zraněné DeLisha Milton-Jones s Ilonou Burgrovou, další pivotka Petra Kulichová strávila na palubovce kvůli potížím s fauly pouhých 22 minut. Wisla ovládla bitvu o odražené míče 42 – 31 (v útoku doskočila 18 míčů!), což bylo pro konečný výsledek klíčové.

Navíc se nám vůbec nedařila střelba z dálky: jedinou trojku proměnila Eva Vítečková, celková bilance činila 7,1% (1/14). Pokud jde o bodové příspěvky, nad desetibodovou hranici se dostala pouze rozehrávačka Lindsay Whalen (19 bodů + 4 asistence), druhou nejlepší střelkyní byla Eva Vítečková s 9 body (+ 6 doskoků).

Wisla na tom byla podstatně lépe, hned kvarteto hráček nastřílelo dvojciferný počet bodů. Milka Bjelica s Erin Phillips zaznamenaly 15 bodů, Nicole Powell a Ewelina Kobryn jich přidaly 14 (obě si navíc zapsaly double-double, dohromady doskočily 23 míčů, z toho 12 pod naším košem).

Ivan Beneš: Když nesložíme zbraně, můžeme pomýšlet na úspěch

Vraťme se nejprve k zápasu číslo 1. První čtvrtinu jsme prohráli dvanáctibodovým rozdílem a nastříleli jsme pouze 11 bodů, v čem byl hlavní problém?
Vlastní začátek byl z naší strany docela dobrý, i jsme vedli, ale po několika minutách jsme se dostali do útlumu. Nepadlo nám pár střel, k tomu se přidaly nějaké ztráty míče a soupeř vyloženě ožil. Krakov najednou vycítil naši slabší chvilku, trošku mu pomohli diváci a na nás padla deka.

Ovlivnila tato pasáž i další průběh utkání?
Když to tak vezmu, určitě ano, dá se říci, že byla rozhodující. Krakov získal uklidňující náskok a my už jsme se pak celý zápas jen prali o to, abychom ho snížili. Do poločasu se nám to jakž takž povedlo, ale po přestávce se rozdíl pořád pohyboval mezi 6 – 10 body a v závěru to vyskočilo na konečných 14 bodů, které úplně neodpovídají průběhu utkání.

66 inkasovaných bodů není špatná vizitka, navíc, jak zmínil i hlavní kouč Lubor Blažek, nebýt taktických faulů v koncovce, Krakov by se možná nedostal ani přes šedesátibodovou hranici. Obrana tedy fungovala?
Dá se říct, že ano. Oba týmy pojaly utkání obranně, proto nepadlo tolik bodů. Kdyby nebylo toho konce, asi by to byl jeden ze zápasů s nejmenším počtem bodů. Krakov věnoval našim střelcům enormní pozornost, ale také my jsme byli dobře připraveni, jen nám chybělo trošku víc týmové energie. Nechceme se na to vymlouvat – já, Lubor ani tým -, ale bez dvou zraněných pivotek jsme především ve vnitřním prostoru měli problémy, o čemž svědčí 42 doskoků Wisly, z toho 18 útočných.

Kde se nejvíce projevila absence podkošových hráček?
Myslím, že nejpatrnější to bylo právě na doskoku. Péťa Kulichová opravdu bojovala, snažila se, na doskoku podala výborný výkon, ale jak musela neustále bojovat s jejich dlouhými, posbírala fauly a tím pádem musela při čtvrté osobní chybě ze hřiště, abychom ji případně měli do vyrovnané koncovky. Když nám to pak začalo ujíždět, vrátili jsme ji na hřiště, ale udělala si pátý faul. Zbytek týmu bojoval, dělal maximum, ale handicap v menším vzrůstu se prostě projevil.

Jednou z našich velkých zbraní bývá střelba z tříbodového prostoru, při potížích podkošových hráček jsme o to víc potřebovali úspěšné trefy z dálky, ale trefili jsme jedinou trojku ze čtrnácti pokusů. Byl soupeř na naše top-trojkaře připraven, nebo jsme měli dobré pozice, jen to nepadalo?
Máš pravdu v obou směrech, bylo to tak i tak. Jednak Krakov samozřejmě dobře zná jména jako Evža Vítečková, Káťa Elhotová nebo Frida Eldebrink a věnoval jim mimořádnou pozornost, na střelbu měly většinou minimum prostoru. Také je potřeba říci, že nás střelecká forma nezastihla ve správný čas na správném  místě, protože některé střely byly otevřené a bohužel nepadly.

V sérii prohráváme 0:1 a chceme-li si uchovat postupovou naději, není jiná cesta než zápas číslo 2 vyhrát. Co se dá změnit za pouhé dva dny?
Dá se říct, že téměř nic. V prvním zápase jsme zkusili téměř všechno: vysunutou obranu, zónovou obranu… Věci do útoku nemůžeme měnit, za jeden trénink, který mezi oběma zápasy bude, nelze nic zvládnout, jen si znovu vysvětlíme nějaké věci a samozřejmě bude i video. Spíš musíme družstvo namotivovat, udělat dobrou náladu, to bude rozhodující. Když nesložíme zbraně, můžeme pomýšlet na úspěch. Všechno rozhodující se odehraje v hlavách hráček.

A poslední otázka: bude nebo nebude hrát DeLisha Milton-Jones?
Uvidíme, jak na tom bude dnes na tréninku, ale myslím, že se rozhodne až v den zápasu na základě posledních testů s kondičním trenérem a podle vlastních pocitů DeLishy. Ona je takový hráč, že když to jen trošku půjde, bude hrát, ale uvidíme v pátek.

>>> PŘIJĎTE NÁS POVZBUDIT NA FOLIMANKU. POTŘEBUJEME VAŠI PODPORU <<<