Definitivní jistotu vítězství jsme měli teprve poté, co Kateřina Elhotová proměnila dva trestné hody a navýšila rozdíl ve skóre mimo dosah jednoho koše. „Věřil jsem, že to Káťa zvládne,“ okomentoval náš kouč klíčové okamžiky zápasu.

Lubore, když se odprostíš od ztráty osmnáctibodového náskoku a podíváš se pouze na výsledek, který znamená udržení naděje na obhajobu titulu, jsi spokojený?

Ano, určitě jsem spokojený. Hlavně s tím, že jsme opět za nepříznivého stavu 0:2 nesložili zbraně, nesklopili hlavy. Od 1. minuty náš tým jasně naznačoval, že udělá pro dobrý výsledek maximum a já jsem rád, že to vyšlo.

Do zápasu jsme vstoupili famózně. Co jsme změnili oproti předchozím dvěma utkáním?

Víme, že nechceme hrát pět na pět. Nám vyhovuje rychlý basket: doskok a co nejrychlejší přechod na útočnou polovinu. Tenhle tlak z naší strany tam musí být. Dokud jsme měli sílu, i hlavu, tak jsme hráli dobře. Spíš je to o chtění než o tom, že bychom něco změnili, protože takhle chceme hrát dlouhodobě.

Spousta lidí si kladla otázku, zda naše družstvo najde dostatek energie prát se o zdramatizování série. Soudě podle průběhu zápasu s tím nemělo problém, souhlasíš?

Myslím, že je to tak. V přípravě na zápas jsem se vracel k euroligovému utkání v Šoproni, který pro nás byl také klíčový. Myslím, že naše družstvo tyto zápasy zvládá, i když je třeba říct, že včera jsme toho na konci měli plné ruce. Asi v nás převládal pocit, že v závěru musíme ubránit náskok, který jsme si předtím nastřádali a hráli jsme zbytečně staticky.

Tři čtvrtiny jsme předváděli výborný výkon, po 30 minutách jsme měli k dobru 18 bodů. Cos říkal svým hráčkám mezi třetí a čtvrtou čtvrtinou?

To samé, co jsem jim říkal už v poločase: že nemůže hrát jeden hráč 24 vteřin s míčem a ostatní tomu budou jen přihlížet. Bohužel se přesně tohle stalo. Přišli jsme o pohyb, o přihrávku, o myšlenku... Na trénincích to budeme muset řešit.

Asi nebylo jednoduché čelit rozjetému Brnu, které bylo v koncovce v pořádné euforii, je to tak?

Brno je velice zkušeným týmem a jeho sebedůvěra v to, že může zvládnout i takto nepříznivě rozehraný zápas je obdivuhodná. Musím přiznat, že i já jsem měl chvilky, kdy jsem se opravdu bál o výsledek.

Překvapilo tě, že k výborné McWilliams se v závěru přidala důležitými koši mladá Alena Hanušová?

Nepřekvapilo, protože já ji takhle znám. Ona je v tomhle směru zdravě sebevědomá, vím, že dát trojku jí nedělá problém. Spíš mě mrzí, že jsme jí do té pozice pustili dvakrát a že chyby v obraně přicházely právě v těchhle chvílích.

Důležité šestky na konci po taktickém faulu Brna střílela Katka Elhotová, v tu chvíli naše nejmladší hráčka na hřišti. Věřil jsi jí, že to zvládne?

Já jsem si byl úplně jistý (odpověděl bez váhání). Fakt jsem jí věřil, že to zvládne, protože celý zápas odehrála neskutečně soustředěně, zodpovědně a v pohodě. Myslím si, že takovou chvilku hrozně potřebovala i pro svůj basketbalový růst.