Snížili jsme počet ztrát a to rozhodlo, míní trenér Blažek

8.12.2005
Nervydrásající zápas se šťastnou koncovkou odehrály naše basketbalistky ve středečním euroligovém utkání proti Namuru. Belgický tým jsme udolali až v úplném závěru a připsali jsme si vytoužené první vítězství v nejprestižnější evropské soutěži.
Trenér Lubor Blažek si mohl po závěrečném klaksonu zhluboka oddychnout. Jeho tým měl vítězství na dosah už několikrát, ovšem podařilo se to až na sedmý pokus. "V posledních minutách mě skutečně napadlo, abychom zase v závěru nezkolabovali," přiznal trenér Lubor Blažek. Celé utkání bylo hodně vyrovnané, ani jeden tým si dlouho nevytvořil výraznější vedení... Je pravdou, že zápas byl vyrovnaný od začátku až do konce. Šlo o velice náročné a tvrdé utkání, neboť obě družstva do sebe šla. Všichni dobře věděli, o co se hraje a v podstatě to bylo jako zápas playoff. Kdo prohrál, tak klesl na poslední místo, naopak vítěz si vytvořil solidní výchozí pozici a další šanci uhrát pozici zajišťující postup do playoff. Na konci jsme se radovali my, takže spokojenost? Odehráli jsme skutečně dobrý zápas a porazili jsme družstvo, které podalo opravdu dobrý výkon. Překvapil nás Namur něčím, nebo se utkání odvíjelo podle předem očekávaného scénáře? Soupeř nás překvapil tím, že nedávno změnil trenéra. Je otázkou, jestli to Dexii pomohlo či nepomohlo, zdálo se mi, že v útočné fázi spíše ne. V každém případě Belgičanky výborně bránily, v tomto směru udělaly určitě velký pokrok. Trochu překvapení bylo i v tom, že hrály většinu zápasu kombinovanou obranu. Čtyři hráčky hrály zónu a jedna z nich bránila osobně Sviatlanu Volnayu. Naštěstí jsme se s tím vyrovnali, o čemž svědčí i 25 bodů, které Sviatlana nastřílela. Jak ses cítil na konci zápasu, když jsme soupeřkám "utekli" na osmibodový rozdíl a vítězství se přiblížilo? Přiznávám, že jsem měl mírnou obavu, abychom na konci znovu nějak nezkolabovali. Bylo však jasně vidět, že naše družstvo tentokrát mělo velkou vnitřní sílu a věřilo si, že koncovku zvládne. Bylo to cítit už na pondělním tréninku. Hráli jsme s velkým nasazením a nakonec rozhodlo odhodlání našich hráček, které bylo větší, než u basketbalistek Namuru. Oproti předchozím zápasům se nám výrazně povedlo snížit počet ztracených míčů. Lze hledat právě v tomto bodě jeden z klíčových faktorů našeho konečného úspěchu? Ztráty rozhodly už v našem prvním vzájemném utkání, tehdy jsme jich bohužel vyprodukovali více my. Na Folimance se nám podařilo poměr ztracených míčů otočit a potvrdilo se to, co jsem říkal už před zápasem. Věřil jsem, že když se nám podaří snížit počet ztrát alespoň na patnáct a méně a v obraně podáme standardní výkon, tak vyhrajeme. Nakonec jsme ztratili jen dvanáct míčů, což se nám zatím v Eurolize nepodařilo. Tato kolonka nám letos prohrála už několik zápasů, ve středu jsme naštěstí díky tomu poprvé vyhráli. Pohled na tabulku skupiny A je nyní mnohem příznivější. Jaký je očima trenéra výhled do dalších bojů? Velice důležitý bude náš domácí zápas s Valencií. Ve Španělsku jsme prohráli o jediný koš až v úplném závěru utkání, takže určitě budeme chtít vyhrát. S Valencií máme v závěrečném programu skupiny A úplně stejné soupeře, ale v porovnání s ní máme vícekrát výhodu domácího prostředí. Určitě budeme chtít vyhrát a já jsem přesvědčen o tom, že jsme schopni uhrát dobrý výsledek. V tom případě bychom se mohli cítit jako účastník playoff.