Česká republika – Japonsko 72:90 (13:18, 33:43, 50:61)

Ač už to pro ně byl pátý zápas v šesti posledních dnech, Češky se poučily z prvního vzájemného utkání ztraceného o třicet bodů, a od prvních minut se až do začátku druhé půle držely na hratelný dostřel.

Od stavu 44-50 však Japonky podřadily, téměř každou ztrátu soupeře trestaly bleskovým přechodem do útoku, kde se nebály zakončovat i z trojkových pozic. Zpoza oblouku se nakonec trefily osmkrát z 20 pokusů, lvice je ovšem v této kategorii díky vyšší úspěšnosti ještě předčily (17/8).

O kousek lepší byly i na doskoku (33-29), zaostaly však v kolonce ztrát (20-11), zisků (3-11) a dvojek (42/19 – 48/29), když Japonky 50 bodů dosáhly z vymezeného území.

„Poučili jsme se, že jsme s Japonkami museli v obraně běhat stejně rychle. To se dlouho dařilo, ale trochu mě mrzí ten konec, protože jsme to mohli upravit na velice hezký výsledek do deseti bodů. Holky ale hrály všechny, i když jsme jistě mohli hledat ideální sestavu. Pak by se ovšem nedostalo na další hráčky. Celkově si myslím, že se ten výkon mohl líbit,“ řekl kouč Ivan Beneš na adresu solidně zaplněného kralupského hlediště.

Trenér přiznal, že tým srážela jak řada minel zpod koše, tak spousta bodů inkasovaných z brejků, a to i po velkém množství vlastních ztrát.

„Aspoň třikrát jsme nedali zpod koše a na druhé straně ihned dostali trojku, což bylo pokaždé vlastně pět bodů rozdílu. Pak nás hodně limitovaly individuální chyby v obraně. Když se stala systémová chyba, tak prosím, ale při krytí 1 na 1 to mrzelo. Jednoduše se nechat obejít nebo se nevrátit, to vadilo nejvíc,“ podotkl kouč.

Ten si ale dobře uvědomoval, že proti japonským tryskomyším už své sehrála i enormní zátěž posledního týdne. „My na rozdíl od soupeře nejsme vyladěný tým. Neměli jsme dvouměsíční přípravu, která by začínala nabíráním kondice. Holky na to šly z voleje po nějakých pauzách a záleželo, jak se kdo mezitím udržoval. Speciálně dnes to ale holky hodně doháněly vůlí. Šly na krev a vydaly se na maximum, takže nebylo až tak znát, jak kvalitní soupeř proti nám stál.“

Beneš za celý letní blok pochválil především duo zkušených Alenu Hanušovou a Michaelu Stejskalovou. „Obě nás táhly - ať už to byla v Číně Ála ještě spolu s Terezou Vyoralovou a Julií Reisingerovou, anebo když se tady v Česku přidala i Míša. Z nově příchozích velmi překvapila Kája Elhotová. Podávala pěkné výkony, byť trochu kolísavé, ale byly tam zápasy, kde se nám líbila. A moc se nám líbila Péťa Záplatová, která musela zaskočit na rozehře po zranění Lenky Bartákové. Svými výkony si řekla o to, aby do přípravy šla i příští rok.“

Trenér českého výběru také přesně věděl, na které herní činnosti si tým celé léto zakládal. „Spokojený jsem byl se střelbou, a to hlavně z větších vzdáleností. To se mi u našich hráček líbilo. Dávali jsme velké množství tříbodových pokusů a prakticky v každém zápase jsme soupeře z trojek přestříleli.“ 

Nejlepší střelkyně: Karolína Elhotová 19 (5 doskoků, 5F+), Hanušová 14 (8 doskoků), Švrdlíková 14, Kušlitová 8, Kamila Hošková 6, Pudláková 4 – Nagaoka 18, Takada 15, Kurihara 14.

Zdroj: ČBF