7 témat pro Ivana Beneše

O konečném umístění České republiky...

"V kontextu s velkými úspěchy, které se vozily v poslední době ze „světa“ a z „Evropy“, nemůžeme být s umístěním na univerziádě spokojeni. Na druhou stranu ale musím říci, že s předváděnou hrou ve všech zápasech jsme spokojeni byli. V prvním zápase jsme porazili Japonsko, pak jsme bohužel prohráli se Švédskem a Austrálií, ale oba tyto týmy skončily mezi nejlepšími čtyřmi, což svědčí o tom, že naše skupina opravdu byla skupinou smrti

Dvě porážky nás odkázaly na boj maximálně o 9. místo a to jsme nakonec uhráli, takže jsme všem ukázali, že hrajeme kvalitní basketbal. I lidi z basketbalového prostředí za námi chodili a říkali, že naše družstvo působí velice sympaticky a hraje dobrý, moderní basket, z čehož jsem měl samozřejmě radost."

O klíčovém zápase se Švédskem…

"Švédsko mělo na univerziádě skoro celý svůj ženský nároďák, včetně Eldebrink a Halvarsson. Já se hrozně nerad na cokoliv vymlouvám, ale pakliže naše družstvo po celý turnaj hrálo nějakým způsobem, mělo svoji tvář, kterou neměnilo, a v tomhle zápase mělo během chvíle 14 faulů, z toho dvě klíčové hráčky po čtyřech… Jeden evropský rozhodčí si nás vyloženě vychutnával, měl jsem hodně nepříjemný pocit, že všechno není úplně v pořádku. Holky ale dřely, bojovaly, nezabalily to, ale prostě to nevyšlo."

O skutečné síle českého národního týmu…

"Když odjíždíš na akci typu univerziády, tak jen odhaduješ, jak by to mohlo výsledkově dopadnout. Je to vidět už z losování. Austrálie byla z 1. koše, my ze 2., ze 3. koše jsme dostali Japonsko, které jsme porazili, a ze 4. (nejslabšího) koše k nám bylo nalosováno Švédsko – a to přitom bylo zralé na finále. Los byl zkrátka velice krutý.

Pokud jde o mé pocity, myslím si, že naše síla odpovídala tak pátému místu, při troše štěstí i čtvrtému. Systém univerziády je ale takový, že když ti nevyjde základní skupina, už můžeš hrát jenom o 9. místo. Chybí totiž čtvrtfinálová skupina, která by dala týmu šanci na opravu. Musím ale říct, že i když jsme ze skupiny nepostoupili mezi nejlepších osm družstev, hráli jsme velice slušně až do konce."

O nejpozitivnějších momentech…

"Napadnou mě dvě věci. První z nich je zápas s Austrálií. Po celou dobu jsme hráli o nějakých 6-8 bodů, přitom oni sestavili nesmírně silný mančaft. Naše holky dřely, rvaly se, soupeřkám nic nedarovaly, v žádném souboji neuhnuly ani o půl kroku. Měl jsem nádherný pocit z toho, že se před nikým neskloní, i když jsme nakonec prohráli asi o 17 bodů (68:85 - pozn. aut.).

Druhá věc, kterou zmíním, jsou individuální výkony Kamily Štěpánové. Kamča odehrála výborný turnaj a nebýt toho, že hrála jen pět zápasů, tedy o jeden méně než hráčky ostatních týmů, mohla být nejlepší střelkyní univerziády. Podle průměru bodů na zápas jí dokonce byla! A ještě bych zmínil Terezu Peckovou, její výkony také stojí za pochvalu."

O organizaci univerziády…

"Úroveň univerziády, včetně organizace, byla fantastická. Všechno fungovalo. Teď už je mi jasné, že nějaké pořádání olympiády v České republice, o které se nedávno mluvilo, by bylo skutečně velice obtížné. Když jsem viděl, jaké je k podobné akci potřeba zázemí atd… My tady máme v Praze jednu O2 Arénu, ale tam mají podobných létajících talířů pro 10-20 tisíc diváků v jednom městě dvacet…"

O čínské pohostinnosti…

"Musím říct, že my jsme prakticky neměli šanci se o ní přesvědčit, protože jsme s čínskou populací skoro nepřišli do kontaktu. Pořadatelé nás drželi z bezpečnostních důvodů stranou. Když jsme ale individuálně vyšli třeba do obchodu, vypadali Číňané velice přátelsky, byli samý úsměv."

O návratu do reality ZVVZ USK…

"Moje realita v USK je naštěstí o týden odložena (pousmál se). Všichni, kdo jsme byli na univerziádě – kromě Ládi Buriana (maséra), jsme dostali týden volno. Já si teď zaletím do Španělska, za sluníčkem, za mořem, prodloužit si léto. Jsem šťastný, že mám ještě týden volna, protože univerziáda včetně přípravy byla dlouhá štace a já cítím, že nějaké volno potřebuji. Jsem moc rád, že nám klub dal týden volna navíc."