Napřed, jak jsem už psal, jsme měli volný los v zápase o 9-16 místo, protože družstvo mozambických basketbalistek na poslední chvilku nedorazilo, takže jsme automaticky postoupili do boje o 9-12 místo. Tam nás čekaly soupeřky z Litvy. Holky od začátku daly jasně najevo, kdo je na hřišti pánem a jasně zvítězily 82:59. V utkání zazářila Pecka, která dala 27 bodů a předvedla svůj nejlepší zápas na turnaji.

Následoval den volna, kdy jsme vypustili trénink v hale a byli se protáhnout ve vesnici. Pak se některé holky jely podívat na kluky baskeťáky a někdo vyrazil na volejbal. V neděli nás čekal poslední zápas turnaje z domácím družstvem Číny. Byl to zápas o konečné deváté místo a taky zápas dvou zklamaných družstev, která se rozhodně cítila na víc, než na boj o tuto příčku.

Číňanky na nás vyrukovaly od začátku agresivní a místy až zákeřnou hrou, se kterou jsme se pomalu vyrovnávali a již v průběhu prvního poločasu pomalu převzali otěže hry. Začátek druhého poločasu pak už byl plně v naší režii a povolili jsme soupeři dát jen 5 bodů ve třetí čtvrtce. I přes poměrně jasné vedení, místy až o 27 bodů, soupeřky hrály agresivní basket až do konce zápasu. V tomto závěrečném zápase zazářila jako správná kapitánka Kamča Štěpánová, která dala 26 bodů a doskočila 11 míčů.

Po zápase jsme se vrátili do vesnice, šli jsme na pozdní oběd a následoval odpolední spánek, aby se nabraly síly na večerní relax :), který měl následovat. Vedle vesnice je další universiádní objekt, kde se točí pivo, a ten se stal centrem dění posledních dnů. Tak jak jednotlivé sporty končily, plnil se každý večer víc a víc.

S přibývajícím večerem a mírou konzumace se mezi sebou mísily jednotlivé sporty a národy a zábava probíhala do brzkých ranních hodin, kdy se ještě skoro všichni šli posilnit do jídelny k Mekáči :) Byl to náročný večer :)

Po probuzení nás čekaly poslední tři dny do odletu. V pondělí všichni vyrazili na další kolo nákupů. Tentokrát jsem byl zkušenější a přidal jsem se k Romči Hejdové, která je mistrem ve smlouvání. Ta by ukecala i mrtvého. S kamennou tváří obchodníkovi oznámila, že to jeho zboží je stejně „šmečko“ :) a že mu za to nedá víc než nějakou částku. Obyčejně dosáhla svého.

Jednou z nevýhod nakupování na tržnici je to, že občas koupíte i to, o čem jste na začátku přesvědčeni, že určitě nekoupíte. Ale nekupte to, když je to tak levné :) Tak jsem i já nakoupil :) Dnešní den byl dlouhý, protože jediná činnost, která nás čekala, byla účast na závěrečném ceremoniálu.

Tentokrát byl  ceremoniál v zábavném parku, kde jsou zmenšeniny světových dominant, jako je třeba Eiffelova věž, Vítězný oblouk, Vatikán a dokonce i chrám Svatého Víta. Člověka to zahřeje u srdce. Pak nás posadili do velkého hlediště a začal program, který byl stejně jako zahájení velmi pěkný. Pak ještě proběhla kulturní vložka Rusů, kteří budou pořádat příští universiádu v Kazani a závěrečný ceremoniál skončil.

Zítra nás čeká náročný a dlouhý den. Navečer odevzdáváme pokoje ve vesnici a o půl osmé naposled zamáváme Shenzhenu a všichni se radostně přesuneme do Hong-kongu, odkud o půl jedné ráno vzlétneme směr Dubai, kde po 6hodinovém čekání odletíme konečně vstříc Praze. Myslím, že se všichni moc těší. Bylo to tady pěkné, leč příliš dlouhé :)

Tak to je poslední díl. Uvidím, jestli se ještě někdy najde příležitost k dalšímu popisování cest a zážitků z nějakého turnaje, ale věřím, že ano. Že by třeba Londýn…? :) Láďa