Dále je tady několik administrativních budov, kde probíhají různá jednání, akreditace atd. Jsou zde samozřejmě i nějaké obchody, kde ale nakoupíte vesměs stejné zboží, které dostáváme zdarma v jídelně, takže tam asi budou velké tržby :) Ještě jsem tady viděl květinářství a kadeřnictví, tak uvidíme, jestli to některá z našich dam využije :)

Nejoblíbenější jsou obchody telekomunikačních firem, kde si chodíme pro zdarma rozdávané karty na Wi-Fi připojení. A přes tyto karty se dostáváme k našemu společenskému životu. Jelikož zatím moc volného času nebylo a jediný způsob spojení s domovem máme v podstatě přes internet, tak se všichni průběžně přes den potkáváme, a večer vlastně všichni, na velké chodbě před pokoji a snažíme se ulovit signál a potažmo spojení s domovem.

Někdy se musím smát, když člověk z jedné strany slyší skypovat Čaky s populárním dědou Elhotou, jak se překřikují s babičkou, kdo co dřív řekne, z druhé strany zase smích některé z dam, švitořící se svým drahým. A nebo taky naopak nadávání toho, komu se nejde v danou chvíli připojit. V této činnosti zatím držím suverénně primát bohužel já :)

Na chodbě se loví internet nejen proto, že je tam lepší signál, ale hlavně pokoje jsou tady dost malé. Normálně jsou ostatní ubytovaní po třech na pokojích, kde jsou dvě postele na palandách, ale holky se obětovaly a spí po čtyřech, aby nám zůstala jedna místnost na masírování a kde mně dopřály ten komfort, že můžu spát sám. Jsou prostě zlaté :) Máme tady kromě masážního stolu i lymfatické kalhoty, které jsou každý den v rámci časových možností dostatečně využívány.

Kde se dál pravidelně spolu všichni potkáváme, kromě tréninků a zápasů, je jídelna. Je zde opravdu výběr ze všech možných světových kuchyní a dá se tady skoro pokaždé vybrat nějaké jídlo, které člověku chutná. A pokud už má člověk pocit, že si opravdu v tu chvilku nevybere, tak je tady záchranná brzda v podobě McDonalda. Ale to samozřejmě holky jako správné sportovkyně nevyužívají :)

Zpestřením po jídle bývá střižba o to, kdo odnese všechny tácy po jídle. Zatím nejčastější nosiči jsou Míša Zrůstová a trenér Martin Petrovický. Ale postupně tuto činnost už prováděl skoro každý. Ale už se všichni těšíme, až vyrazíme do města na tržnici, kde hodláme nakoupit zaručeně pravé hodinky světových značek :), různou elektroniku a další věci. Tak snad nám to vyjde ve středu, kdy máme den volna a pak až to tady skončíme a budeme čekat 3 dny na odlet. Tak se zatím loučím a zase někdy příště. Láďa