Beny, do konečné nominace pro ME se nevešly Darina Johnová, Tereza Pecková a Kamila Štěpánová. Co všechno mělo vliv na vaše rozhodování, co všechno jste zvažovali?

Nerozhodl o tom jenom jeden parametr, při nominace se vždycky zvažuje úplně všechno. Zvažujeme individuální přínos hráček, přínos pro kolektiv, zvažuje se jejich použití na turnaji, osobní vlastnosti… Těch kritérií je hrozně moc, v žádném případě se nedá říct, že jsme někoho vyřadili třeba proto, že má hodně ztrát, nebo že má slabší obranu. Každopádně rozhodování bylo velice těžké. I tyhle tři hráčky odvedly výbornou práci v přípravě, ale holt nás bylo 15, takže to na někoho muselo padnout.

Do jaké míry ovlivnil konečnou nominaci dvojzápas s Francií, ovlivnil-li ji nějak?

Ovlivnil ji už jenom minimálně, protože jsme všechny hráčky sledovali po celou přípravu. Sledovali jsme, jak se nám jeví v tréninku, jak v kolektivu, na přípravných turnajích atd. Nešlo o momentální rozhodnutí, rozhodovali jsme se na základě komplexního pohledu na celou přípravu, která probíhala několik týdnů.

V případě zranění existuje pro vyřazené hráčky šance, že se na evropský šampionát podívají. Jaký tedy bude nyní jejich program?

Šance tam skutečně je – kdyby došlo k nějakému zranění buď v závěru přípravy, nebo pak přímo na mistrovství, kam by za námi docestovaly. My jsme holkám tohle řekli a dohodli jsme se s nimi, že zůstanou k použití pro tým, tzn. vyřazením – i když to je hodně tvrdé slovo – to pro ně nekončí, budou dostupné, aby se eventuálně daly donominovat.

Pojďme k přípravě národního týmu. Co všechno vám, trenérům, ukázaly dva zápasy s úřadujícími mistryněmi Evropy?

Samozřejmě nás zase posadily trošičku na zem po předchozím vítězství nad Ruskem. Jak se ale říká: všechno zlé je pro něco dobré. Tyto dvě porážky nás vrátily do reality, vidíme, že konkurence v Evropě je obrovská, že každé vítězství si budeme muset vydřít. Francie nás skutečně skvěle prověřila, zápasy s ní nám ukázaly naše rezervy.

Zčásti tvoříte nový tým, bez dlouholetých opor Horákové, Ferančíkové, Bednářové. Nakolik jste nyní, necelých 14 dní před začátkem ME, spokojeni s herním projevem?

Jsou tam rezervy. Nemůžeme říct, že jsme úplně spokojeni, ale abychom byli zklamaní, to také ne. Je to takové střídavě oblačno. Svůj vliv má na to i neustálé hledání sestavy. Ono by se dalo skutečně používat jenom osvědčené hráčky a pak by náš herní projev byl trošičku učesanější, než jsme někdy předváděli, ale právě proto, že jsme hledali sestavu a na hřišti se potkávaly i hráčky, které spolu ještě nehrály, tak náš herní projev zatím není úplně vyladěný.

Která z nominovaných hráček se vám nejlépe jeví do role vůdce, lídra týmu při absenci Hany Horákové?

Takoví šatnoví vůdci jsou tam dva: Vera (Veronika Bortelová) s Ilčou (Ilonou Burgrovou). Projevilo se to i tím, že se střídají v roli kapitána týmu. Lubor Blažek ještě definitivně neřekl, kdo bude kapitánem, ale myslím, že na jednu z těchto dvou hráček to vyjde. A co se týče herního lídra, tam si myslím, že tuto roli převzala Evža (Eva Vítečková).

Dnes začíná čtyřdenní VT v Klatovech, jehož součástí bude další dvojzápas, tentokrát s Chorvatskem. Na co budete klást největší důraz?

Na věci, které se nám nedaří. Skutečně už hlavně na doladění, na vypilování určitých kombinací. Připravíme se na dva přípravné zápasy, abychom je odehráli co nejlépe – a chceme je vyhrát, protože jde také o sebevědomí týmu. Potřebujeme se po těch dvou porážkách s Francií nadechnout a začít si věřit.

Do začátku šampionátu zbývá už jen 11 dní. Jede v přípravě všechno podle plánu, nebo byste uvítali ještě pár dní navíc?

Já si myslím, že příprava není ničím narušena, všechno bylo v pohodě. Zatím všechno klape podle plánu. Některé věci se nám daří víc, některé míň, ale jinak příprava probíhá bezvadně. Nechtěl bych to zakřiknout, ale důležité je i to, že nám do týmu nezasáhlo žádné zranění. Věříme, že to tak zůstane.