„Pro lidi v klubu je to už do jisté míry rutina, ale pro mě byl letošní rok velmi speciální. I když jsem byl už loni součástí velkého úspěchu v české lize i Eurolize, tenhle titul je můj první. Nikdo mi ho nevezme a zároveň je pro mě obrovskou motivací do další práce,“ říká trenér.

Udržet koncentraci bylo největší výzvou

Cesta za dalším titulem podle něj nebyla jednoduchá.

„Možná to zvenku vypadá samozřejmě, ale udržet laťku tak vysoko a držet hráčky koncentrované po celou sezonu byla obrovská výzva. Myslím, že jsme českou ligu zvládli nadstandardně. Velkou radost mám hlavně z toho, že jsme více zapojovali mladší hráčky do rotace a přesto jsme si udrželi kvalitu výkonů.“

Emotivní byl i samotný závěr sezony.

„Nejvíc speciální pro mě bylo, že jsem mohl být s rodinou a držet při oslavách svého desetiměsíčního syna. To byl moment, na který nikdy nezapomenu.“

Nová role a velká zodpovědnost

Po převzetí týmu po legendární trenérce navíc čekala realizační tým výrazně obměněná sestava. Právě to označuje kouč za jeden z nejnáročnějších aspektů celé sezony.

„Byla to obrovská zodpovědnost. Když jsem nabídku dostal, šel jsem do toho naplno s cílem navázat na úspěchy a pokračovat v nastaveném trendu. Na jednu stranu nám obměna kádru mohla pomoci, ale zároveň bylo extrémně náročné postupně začleňovat nové hráčky, které přicházely během podzimu. To se samozřejmě promítlo hlavně do výsledků v Eurolize.“

První sezona v roli hlavního trenéra podle něj přinesla i řadu důležitých zkušeností.

„Udělali jsme určitě i chyby, ale snažil jsem se z nich okamžitě poučit. Každý den byl novou výzvou a věřím, že příští sezona bude zase o něco lepší.“

Důležitá práce s mladými hráčkami

Novou zkušeností prošli také asistenti Aleš Jiráň a Irena Vrančić. Společně si však podle trenéra celý proces rychle sedl.

„Spolupráce fungovala výborně. Pro všechny to byla nová role, ale velmi rychle jsme si na sebe zvykli. Jedním z hlavních cílů byla práce s mladými českými hráčkami a jejich zapracování do týmu. Myslím, že jejich progres byl během sezony výrazný a příští rok se ukáže ještě více.“

Rekordní ofenziva i prostor pro české hráčky

USK během sezony znovu prošel Chance ŽBL bez porážky a zároveň překonal rekord v počtu nastřílených stovek. 

„O rekordu jsme se dozvěděli až ve chvíli, kdy jsme byli na čísle osmnáct. Od té doby jsme tomu věnovali trochu větší pozornost a měli jsme i speciální motivaci od klubu za každou další stovku. Do té doby to ale vycházelo přirozeně z naší dominantní hry.“

Důležitým faktem podle něj bylo i rozložení minut mezi hráčky.

„Cizinky hrály často kolem dvaceti minut nebo i méně a velký prostor dostávaly české hráčky. Nikdo tak nemůže říct, že rekord vytvořily pouze zahraniční hráčky.“

Právě výkony českých basketbalistek označuje za jednu z největších radostí celé sezony.

„Nejvíc nás těšilo, že jsme dokázali držet kvalitu hry i při širší rotaci. Skvělým příkladem byla Mariana Přibylová, která byla do svého zranění nejvytěžovanější hráčkou týmu s průměrem kolem 22,5 minuty na zápas. Přestože jsme měli hodně nových a mladých hráček, myslím si, že naše hra byla atraktivní a musela fanoušky bavit.“

Cenné zkušenosti do budoucna

Sezona podle trenéra přinesla nejen sportovní úspěchy, ale také osobní posun.

„Naučila mě více vnímat sebe samého a nevytvářet na sebe zbytečný tlak. Uvědomil jsem si, že někdy méně znamená více, a právě na to se budu chtít do budoucna ještě více zaměřit.“

Zdroj: CZ.BASKETBALL