Basketbalová příprava
Tréninky jsou poměrně rozdílné, jelikož tam vždycky musíme přijít třeba už hodinu před tréninkem, abychom se připravili mentálně. Tak půl hodiny před tréninkem už chodíme na tejpování nebo promasírování. Poté je video, kde shlédneme zápas soupeře a k tomu se dozvíme, na co bude trénink zaměřen, a jdeme na dvě hodiny trénovat. Pak chodíme do posilovny. A to máme tak 3 krát týdně ve vysokém tempu. V zápasové dny jsme na hale už od rána, kde máme trénink, jdeme na jídlo, pak máme předzápasové video a to celé může trvat i 6 hodin.

Fanoušci
Máme poměrně velkou podporu, jelikož všichni Američani hodně navštěvují sportovní akce. Většinou jsou tam děti, pro které děláme autogramiády nebo poločasovou show. Pak tam je většinou starší obecenstvo. Je to pro ně zábava, taková kulturní vložka. Místo toho, aby šli do divadla, tak se jdou koukat na basket. Největší počet diváků, kteří se na nás přišli podívat, tak bylo kolem šesti tisíc. Což je na americké poměry celkem dost, jelikož jsme dívčí tým a nepatříme ke špičce.

Škola a sport
Skloubit školu a sport pro mě bylo většinou poměrně jednoduchý, i tady v Česku. Jako sportovci máme jisté úlevy. Například, když nejdeme na nějakou hodinu, tak si můžeme dopsat testy na příští hodině. Nebo s námi jezdí learning specialist a on nám dá testy během cesty na zápas. Plus máme tzv. Study Hall. Jako nováček tam musíš být 8 hodin týdně, ale po prvním semestru, když máš dobrý známky, tak se to zkracuje.

Korona a Amerika
Přesně v době kdy začala koronovirová pandemie v Americe, tak jsem odjela s kamarádkou na jarní prázdniny na Floridu, což nebylo asi nejideálnější. Po návratu na koleje jsme byly už vystěhované, takže jsem šla hned bydlet ke kamarádce. Přišlo mi nesmyslné tam zůstávat, jelikož se všechno začalo zavírat a všechny vyučovací hodiny šly online. Takže jsem přemýšlela, že by byl asi nejlepší nápad odletět domů. Trenér mi říkal, ať ještě chvilku zůstanu, ale já jsem se dohodla s rodičema, že chci jet domů co nejdříve.