Druhou polovinu základní části 2. ligy jsme zahájily v domácím prostředí na Folimance. Soupeřům z Nové Paky a z Liberce jsme hned v úvodu obou utkání daly jasně najevo podle jakých not se bude na Folimance hrát. Kromě dvou vítězných utkání jsme tak tentokrát předvedly i basketbal, který by jsme předvádět chtěly. I podle atmosféry na lavičce se pak dalo jasně poznat, jak se celé družstvo, oproti předchozím utrápeným utkáním hrou baví. A to je možná to nejdůležitější. Byl to povedený víkend.

BC USK Libochovice vs Sokol Nová Paka 75 : 59 (26:18, 47:25, 64:42) Opona sobotního utkání se roztáhla v 8 hodin večer a kdo si počkla musel ocenit představení, které jsme na palubovce v prvním poločase předvedly. Rychlými protiútoky jsme se velmi často dostávaly k lehkému zakončení, v případě že jsme pak tuto možnost nevyužily velmi dobře jsme spolupracovaly v útoku postupném. V druhé čtvrtině jsme pak naši hru doplnily o tvrdou obranu, když jsem soupeřkám povolily pouze 7 bodů za čtvrtinu. Zde se tak zrodil rozhodující náskok, díky němuž jsme utkání hrály relativně v pohodě a bez zbytečného stresu. Druhý poločas, jsme začaly podobně poločasu prvnímu a náskok jsme v úvodu ještě zvýšily. Bohužel, určité uspokojení z vedení do naší hry opět zaválo několik útoků, kdy podobně jako v některých předcházejících utkáních, hrálo pět hráček, to co každá zrovna v tu chvíli uznala z vhodné. V takových situacích pak naše hra ztrácí na efektivitě. Time out ale tento problém vyřešil a čtvrtinu jsem dohrály bez zbytečných chyb a komplikací. Jediným negativem na sobotním utkání tak zůstává posledních 10 minut. Tuto čtvrtinu jsem naprosto vypustily a soupeřky nechaly upravit bodový rozdíl na přijatelných 15 bodů. Obrázek hry v posledním hracím období byl přesným opakem hry z prvního poločasu. Přestaly jsme hrát rychlé protiútoky v útoku postupném jsme nebyly schopny (nebo ochotny) hrát kombinace nacvičované v tréninku, hra tak byla dosti chaotická. Doplníme-li takovouto hru naprostou ztrátou koncentrace a nasazení v obrané fázi dostáváme obraz hry, který nebyl příliš pohledný. I přes výkon v poslední čtvrtině můžeme celé utkání hodnotit velmi pozitivně. Po několika utkáních, kdy jsem se v útoku trápily, začaly hráčky více využívat taktické varianty nacvičované v tréninku, ze kterých pak těžily a efektivně využívaly pozice k zakončení. Tato ochota podrobit se společnému taktickému plánu se nejvíce projevila ve spolupráci s pivotkami. Tyto hráčky a spolupráce s nimi dodaly naší hře další „rozměr“ což je pro soupeře vždy nepříjemné, než bránit pouze hráčky z perimetru. Možná ještě pozitivnější na sobotním utkání byl výkon v obraně. Konečně jsme bránily tak jak jsem si před utkáním řekly a to že hráčky v obraně přistupovaly ke svým hráčkám ještě o trochu víš za půlící čárou než jsme se domluvily vůbec nebylo na škodu. Právě naopak, ukazuje to jejich chuť do hry za což jsme jako trenéři velmi rádi. Myslím, že nedělní utkání se líbilo nejen divákům, ale určitě bavilo i hráčky samotné. Velmi dobré utkání odehrály Tereza Pecková a spolu s ní Kamila Štěpánová, v obraně pak Barbora Emmelová. Nejdůležitější ale je, že jsem hráli dobrý basketbal jako team. BC USK Libochovice vs Lokomotiva Liberec 93:65 (28:12, 48:34, 70:49) Nedělní utkání bylo tomu sobotnímu v mnoha směrech velmi podobné. Do utkání jsme nastoupily velmi soustředěně a hned od úvodním minut jsme udávaly tempo. Výborná první čtvrtina ve které jsem soupeřkám dovolily pouze 12 bodů nám ale paradoxně víc ublížila vzhledem k dalšímu vývoji utkání. Hráčky si totiž až příliš připouštěly myšlenky na rozdíl v kvalitách obou družstev, z těch pak pramenila ztráta koncentrace a pokles výkonu. Druhá čtvrtina tak z naší strany byla ve znamení nezodpovědnosti v obraně, kdy jsem ani základní věci nedělaly správně a příliš spoléhaly jedna na druhou (jak jinak si vysvětlil průniky hostující rozehrávačky, která od půlící čáry neatakována zakončovala z podkoše). Do druhého poločasu pak zněly pokyny jasně: individuelní zodpovědnost každé hráčky v obraně a z dobře fungující obrany opět rychlý přechod do útoku. Družstvo si uvědomilo, že 2. čtvrtina nevypadala tak jak by měla a druhý poločas jsme začaly opět hrát „náš“ basketbal ( náš – pro tento víkend, protože trvalo hodně dlouho, dlouhých několik utkání (o: než jsme se našli). K lepšímu výkonu v útočné fázi, konečně přispěly i rozehrávačky (Iva, Vendulka, Bára), kterým snad už došlo, nebo konečně pochopily, že jejich úloha není pouze v převezení míče na útočnou polovinu ale hlavně v organizaci hry. Tempo utkání v poslední čtvrtině značně opadlo a hrálo se tak trochu bez obran. To mi jako trenérovi vadí, že nedokážeme udržet koncentraci po celých 40 minut. Omluvou hráčkám budiž fakt, že po několika utkání předvedly dva velmi dobré výkony a hrou se chtěly v závěru hlavně bavit. Dobré utkání předvedla opět Kamila Štěpánová, a spolu s ní Barbora Emmelová, třetí do party pak byla Katka Zahoříková jejíž hra byla nesmírně efektivní. Stejně jako v sobotu to byl v rozhodujících chvílích kolektivní výkon, který rozhodl o našem úspěchu a pomohl vyniknout jednotlivcům.